Stážistkou v Lagosu

Sympaťák, říkám si, když poprvé potkávám mého budoucího německého spolupracovníka Sebastiana na přípravném semináři v Německu. To jsme ještě oba plni myšlenek, na čem všem budeme pracovat a do čeho všeho se pustíme. I když tušíme, že práce bude z našeho pohledu trochu chaos, že místní budou mít jiný přístup ke stejným problémům, tak ani jeden nevíme, jak moc jiný ten přístup bude. 

Do Lagosu, kde sídlí naše hostitelská nezisková organizace, se oba se Sebastianem dostáváme ve stejný den – já po sedmi týdnech na cestě po zemi z Prahy a Sebas letadlem. 

Delta Nigeru živí celou zem

Nigerijci jsou celkem lhostejní ke svému okolí. Ostatně je to stát bez národa. Nigérie totiž neměla nikdy vzniknout. Je to uměle kolonialisty vytvořený stát skládající se ze tří dominantních regionů, které nechtěly být spojeny – chudý severní s převažujícím islámem a etnikem Hausa, křesťanská na ropu bohatá jihovýchodní oblast s etnikem Igbo a jihozápadní region náležící Jorubům. Tři převažující etnika (plus dalších 250 jiných etnik) s jinou historickou zkušeností, politickým zřízením, hodnotami a Britové je dali dohromady! Nyní už není moc cesty zpátky. Když se jihovýchodní část země snažila koncem šedesátých let odtrhnout, bylo jí v tom tvrdě zabráněno. Vždyť živí celou zem! V tomto prostředí, kde si každý Nigerijec hledí svého a stará se jen o svou rodinu nebo vesnici, se nikdo o dobro celé společnosti nebo menší komunity většinou smíšené mj. z různých etnik nezajímá. Nejpočetnější stát Afriky s více jak 150 miliony obyvatel funguje zcela jinak než jsme z Evropy zvyklí. Nepřekvapivě. A stejně tak i neziskové organizace. Nepřekvapivě. Občanská společnost v našem slova smyslu tu neexistuje a neziskové organizace jsou povětšinou závislé na financích ze zemí Severu. 

Fotbal pro rozvoj

Naše hostitelská organizace Search and Groom Youth for Development Centre se zabývá fotbalem pro rozvoj. To je metoda při níž je sport, v tomto případě fotbal, využit jako lákadlo na jiné vzdělávací a výchovné aktivity. Pokud je koncept aplikován správně, může být velmi efektivní a pomoci v rozvoji komunity. Myšlenka fotbalu pro rozvoj stojí na skutečnosti staré jako lidstvo samo, a to, že sport není jen sport. Sport přináší disciplínu, pravidelnost, překonávání sebe sama, týmového ducha a samozřejmě ve zdravém těle zdravý duch. Fotbal je jen prvním krůčkem k celkovému rozvoji osobnosti. Plní funkci lákadla a posléze se aktivity přesouvají jinam. K podpoře vzdělanosti, k podpoře sociálních vazeb, k podpoře integrace. 

Odlišný pohled na věc

Se Sebasem pracujeme zejména v kanceláři a organizujeme letní program pro děti žijící v chudších čtvrtích patnáctimilionového Lagosu. Z původního plánu a aktivit, které organizace měla dělat, se nám v praxi vyklubal obrovský prostor pro vlastní kreativitu a nápady co s volným časem. Bohužel rozjet něco udržitelně, to znamená, aby po našem odjezdu někdo v aktivitě pokračoval, je nemožné. Dostatečně nerozumíme místní společnosti a potřebám na to, abychom začali organizovat vlastní projekty. Nechceme nadělat více škody než užitku. Přicházíme sice s nápady, jak vylepšit třeba chod organizace, ale nic není nakonec uskutečněno. Hodně času tedy věnujeme psaní evaluace programu s dětmi a vůbec celé organizace. Je smutné, že nikdo nesbírá žádná data a organizace pro nás nemá jedinou evaluaci z minulých let. Prahneme po psaných pramenech, po evropském řádu, po středoevropské pracovní morálce, na kterou jsme oba zvyklí, po stejné komunikaci. Vše je tady tak jiné. Ne horší nebo lepší, ale jiné. Odprostit se úplně a důsledně od vlastní identity a chápání světa je nemožné. 

I my jsme pro místní jiní. Jsme oyibo, bílí. Do určité míry se nám tím dostává výhod, například můžeme vést diskuzi s nadřízeným. To tu běžné není. V Nigérii je věková a pracovní hierarchie pevně stanovena. Dále máme dveře otevřeny, skoro kam chceme. Ale také se nám tím dostává množství nevýhod. Jsme pro všechny kolem obrovská atrakce, jsme trochu bráni za ty, co mají hodně peněz. Do toho stále trvá nesmyslný předsudek, že běloch ví vše nejlépe a vše nejlépe zařídí. A určitá značka dobré firmy je ta, že v ní pracuje běloch. 

Rozvojová spolupráce? 

Dennodenně vedeme se Sebastianem diskuze o efektivitě a účinku naší práce. Stejně tak o smyslu rozvojové spolupráce (Kdysi nazývané rozvojovou pomocí. Rozvojová spolupráce se zcela liší od humanitární pomoci, která reaguje na okamžité humanitární katastrofy). Ptáme se sami sebe, o co se země Severu skrz rozvojovou spolupráci snaží. Zda jde skutečně o filantropické záměry nebo o zajištění si vlastní bezpečnosti a rozvojová spolupráce je jen část tzv. „soft power“, nenásilné síly, co nenásilně ovlivňuje své okolí. 

Ve většině Evropanů vyvolává rozvojová spolupráce pozitivní myšlenky. Nesobeckost, pomáhání druhým, zachraňování životů, pomáhání v rozvoji. O rozvojovou spolupráci se zajímají lidé, kterým není lhostejný život obyvatel na druhém konci planety. Jsou ale naše zásahy v jiných kulturách pozitivní? Nesnažíme se jen přetvořit ostatní k obrazu svému? Kdo řekl, že my děláme věci lépe než ostatní? Co znamená rozvoj? 

Centrum YMCA v nigerijském městě Ibadan se věnuje školení mladých lidí v oboru tisk. Pokud se ale ve škole rozbije některá z tiskáren, tak jí odstaví a čekají, až přiletí někdo z Evropy a tiskárnu přiveze novou. Občas jsem měla pocit, že rozvojovou spoluprací vytváříme efekt natáhlé ruky. Ruky, která jen čeká, až jí někdo věci udělá a dá. Mají o rozvoj (udržitelný rozvoj) v našem slova smyslu vůbec místní zájem? 

O tom, že rozvojová spolupráce není efektivní, se hovoří již delší dobu. Peníze někam záhadným způsobem zmizí, projekt se za pár let ukáže jako neudržitelný - škola se pomalu rozkradla, děti do ní přestaly chodit atd. 

Jsme pokrytci

Pokud se na věc podíváme z pragmatického a realistického hlediska, tak si rozvojovou spoluprací spíše snažíme zajistit vlastní bezpečí. Snažíme se v zemích vyhnout konfliktům, občanským válkách, nechtěné migraci a stabilizovat situaci. Chudoba je totiž jednou z hlavních příčin konfliktů. Máme ale jinou alternativu než pokračovat v rozvojové spolupráci? Ano, můžeme ji zastavit. Pokud to ale uděláme, nepovede to k potenciální destabilizaci v zemích? Ať tak nebo tak s jistotou zůstává, že mi v zemích Jihu máme zásahy, ať s rozvojovou spoluprací či bez ní, nepředstavitelné - od ropných společností po „westernizaci“ místní kultury. Vlivu v těchto zemích se jen tak nezbavíme a vlastně ani nechceme. Na jednu stranu EU vynakládá nemalé prostředky na rozvojovou spolupráci, na stranu druhou neumožňuje vstup zemím Jihu na evropské trhy. Jsme pokrytci. Finanční toky z mezinárodního obchodu několikanásobně převyšují rozvojovou spolupráci. Byť pro země LCD (nejméně rozvinuté země) a ACP (země Afriky, Karibiku a Pacifiku) má EU speciální režim, tak si vždy dokáže najít cestu, kterou zemím zabrání dovážet levnější zboží do EU. 

Kritika rozvojové spolupráce se ozývá po celou dobu její existence a to vždy podle úhlu pohledu kritika. Ať už současná vlna kritiky něco změní nebo ne. S jistotou zůstává, že alespoň pro mne rozvojová spolupráce již neznamená jen pomáhání. Pro mě rovněž znamená prvek zasahování do jiných kultur a přetváření okolí k obrazu svému. Jsme se jisti dopady svých činů? Do jaké míry máme právo zavádět náš vzdělávací systém například do podmínek nigerijské společnosti? 

Pomůže zastavení rozvojové spolupráce něčemu a někomu? Nebo naopak pomůže její pokračování něčemu a někomu? A komu? 

Proč jet na stáž?

Pokud si chcete udělat vlastní obrázek a nalézt část odpovědí na palčivé problémy dneška, tak GLEN je určitě dobrá volba. Nabídne Vám zažít rozvojovou spolupráci na vlastní kůži a lépe porozumět globálním souvislostem. Na GLEN se lze přihlásit přes INEX-SDA (inexsda.cz). Uzávěrka přihlášek je každý rok v lednu. A pokud nemáte chuť se vydat na cestu, tak se přijďte podívat na naší výstavu! 

 Hana Vitnerová – 24 let, Nigérie - Lagos, Football as a Chance. Studentka Univerzity Karlovy, FSV – obor Evropská studia; VŠE, FMV – obor Mezinárodní politika a diplomacie s vedlejší specializací rozvojová studia.

03.10. 2010