Zkušenosti z Etiopie

Ranní špička v Addis Abebě, hlavním městě Etiopie. Minibus, do kterého se jinak vecpu během pár minut, je teď nedobytným cílem. Nemám dobrou taktiku a ve strkanici při výstupu a nástupu se v houfu místních ne a ne protlačit dovnitř. Po čtvrt hodině už ale sedím namáčknutá na dvou sedačce s dvěma dalšími pasažéry a jede se do práce. Dneska je na řadě mladičká Mesgana, 19-tiletá holka, která se naučila dělat jednoduché sandále od svého staršího bratra a teď je, občas spolu se sestrou, když je větší odbyt, vyrábí pro místní trh, a uživí tak i svou nemocnou, nezaměstnanou  mámu. Když po 20 minutách vystoupím z minibusu, potkáme se  ředitelkou sekretariátu Asociace ženských etiopských exportérek (Association of Women Exporters Association – EWEA, www.ethwea.org) Workaferahu Kidane. Společně projdeme rozbahněnými uličkami (je ještě pořád konec období deštů a vydatná sprška je na denním pořádku) lemovanými chatrčemi z vlnitého plechu.  Asi po 10 minutách chůze nás Workaferahu zastaví před jedněmi z dvířek a silně zabuší. Po chvíli čekání se dveře otevřou a ze své dílny, která je silně cítit lepidlem a  je osvětlená jednou mžourající žárovkou, vykoukne mladá holka s plachým úsměvem na tváři a očima sklopenýma k zemi. Uvnitř dílny stojí jen dvě stoličky a police se vším možným –  kusy látek, kůže, gumy a umělohmotné podrážky, plechovky s lepidlem, několik ostrých nožů …. 

Firma „Mesgana shoes“ je jedním z nejmenších a nejmladších přírůstků do Asociace EWEA, pro kterou jsem v Etiopii pracovala. Ostatní z celkem 36 členských podniků, jsou často už i několik let fungující a celkem prosperující podniky, které nejčastěji vyrábějí ručně tkané šály nebo šijou šaty z bavlny a hedvábí. Tyto materiály si často sami vyrábějí, předou, barví, upravují. Dalším velkým odvětvím, zastoupeným i v EWEA je zpracování kůže, protože Etiopie je jednou ze zemí s největším počtem dobytka na světě. V případě dalších podnikatelek je zdrojem obživy obchod s řezanými květinami, šperky a keramikou a samozřejmě kávou, která má v Etiopii domovinu a kde také získala i své jméno (údajně po městě Kaffa, které leží jihozápadně od Addis Abeby). 

Etiopie mě příjemně překvapila spokojeností a vstřícností lidí a to i přesto, že země je na seznamu 50 nejméně rozvinutých zemí světa. Práce se samotnými podnikatelkami byla inspirativní a to pro obě strany. Snažím se udržet s nimi kontakt a do budoucna se mi snad podaří najít cestu aspoň některým z nich na český trh, který je zatím pro tuto zemi neobjevený. Jestli by vás o Etiopii, sdružení EWEA, mé zkušenosti z projektu GLEN... zajímalo víc, napište mi na ada.poriz@email.cz

03.10. 2010